To se týká vlastně už jen posledního zbylého hybridu na startovním roštu, speciálu Toyota TS050 Hybrid. Zdálo by se, že vůz s takovou výhodou dodatečného výkonu a tím raketového zrychlení, musí bez problémů dokráčet k triumfu. Ale oba vozy japonské značky čelí hned dvojí výzvě.
Toyota Gazoo Racing se vyhrát povedlo v předchozích dvou ročnících. Letos sice v sestavě dvou tříčlenných posádek chybí Fernando Alonso, jenž se letos soustředil na Rallye Dakar a závod 500 mil v Indianapolisu, ale i tak jsou ambice favoritů jasné.
„Le Mans pro mne hodně znamená, je to skutečně mimořádný a jedinečný závod. Od mé první účasti v roce 2012 bylo mým největším cílem na Circuit de la Sarthre vyhrát, což se nezměnilo ani po dvou vítězstvích v uplynulých dvou letech. Všichni tam vyrážíme s jediným cílem. Je samozřejmě čest dvakrát Le Mans vyhrát a také se stát prvním japonským jezdcem, kterému se to podařilo, ale věřím, že tím to nekončí,“ uvedl japonský jezdec Kazuki Nakadžima.
Promotéři světového šampionátu ve vytrvalostních závodech (FIA WEC), jehož je Le Mans klíčovou součástí, se snaží zajistit vyrovnané podmínky pro hybridy i vozy s klasickými spalovacími motory. Proto také už ve dvou závodech aktuální „supersezony“ 2019-20 Toyoty porazil vůz konkurenčního týmu elitní kategorie LMP1 Rebellion Racing.
Pak je tu věčný problém hybridních speciálů – spolehlivost. Doteď určitě Japonce děsí sny se vzpomínkou na rok 2017, kdy v Le Mans do cíle nedojel ani jeden ze tří vozů a z triumfu se tehdy radovalo Porsche.
Tehdy se také zatím naposledy dostal na stupně vítězů vůz nižší specifikace LMP2, speciál Oreca týmu Jackie Chan DC Racing. A jeden z jeho tehdejších pilotů Brit Oliver Jarvis věří, že „elempé dvojky“ mají šanci zasáhnout do boje o čelní pozice i letos.
„Toyota se sice co do spolehlivosti posunula kupředu, ale pak jsou tu už jen tři soukromá auta. A tam je reálná možnost, že dojde k poruše. Třetí místo je pro nás teoreticky dostupné,“ uvedl letošní pilot týmu LMP2 Algarve Racing.
Ženy útočí
Ve voze této třídy se poprvé objeví čistě ženská posádka. V Le Mans od roku 1923 startovalo 4298 posádek, z toho bylo jen 23 zcela dámských. Letos budou hned dvě, premiérově se takový tým objeví i v nižší kategorii sportovních prototypů LMP2.
Tam se v barvách stáje Richard Mille Racing ve voze Oreca sešly testovačka týmu F1 Alfa Romeo Tatiana Calderonová z Kolumbie, nizozemská pilotka Beitske Visserová a Němka Sophia Flörschová, jež se „proslavila“ děsivou havárií v závodě F3 v Macau před dvěma lety.
V „amatérské“ kategorii sportovních vozů LMGTE Am se ve Ferrari týmu Iron Lynx budou střídat Manuela Gostnerová z Itálie, Dánka Michelle Gatting a švýcarská závodnice Rahel Freyová.
Bez diváků i parády v centru
Dopady celosvětové pandemie covid-19 se nevyhnuly ale legendě vytrvalostních závodů. Na rozdíl od předchozích 87 ročníků se pojede před prázdnými tribunami. Do Le Mans přitom každoročně zamířilo na 250 000 fanoušků z celého světa.
Teprve počtvrté v 97leté historii závodu se podnik koná v jiném měsíci než červnu. Úplně první závod v roce 1923 se pořádal v květnu, zatímco ročník 1956 se jel v červenci a kvůli vnitrostátní situaci ve Francii se čtyřiadvacetihodinovka v roce 1968 přesunula na září.
Tradice Le Mans letos byla porušena i jinak. Nekonala se oblíbená prohlídka speciálů v centru Le Mans ani spanilá jízda pilotů. Závod startuje v sobotu netradičně už ve 14:30 hodin.
Z pole position vyrazí Toyota s triem Mike Conway, Kamui Kobajaši a José Maria Lopéz, které ovládlo letošní novinku – hyperpole určující postavení na startu vždy mezi šesti nejlepšími posádkami každé ze čtyř kategorií.