IIHF v pondělí po dlouhotrvajících spekulacích vyškrtla Bělorusko coby pořadatele příštího světového šampionátu. Ve snaze zůstat apolitickou organizací argumentovala bezpečností účastníků, které mohla ohrozit nezvládnutá pandemie koronaviru či protirežimní protesty.
Rozhodnutí uvítala běloruská opozice či většina hokejových svazů, přičemž některé upozornily na porušování lidských práv v Bělorusku.
Zemi stále vede dlouholetý prezident Alexandr Lukašenko, ale řada států včetně Česka ho jako lídra neuznává, protože k udržení moci mu v létě měly pomoct zfalšované volby.
Muž přezdívaný „poslední evropský diktátor“ vyvolal v Bělorusku takový chaos, že od něj pondělním verdiktem dala ruce pryč i IIHF. Navzdory předchozímu přátelskému objímání Lukašenka a šéfa světového hokeje Reného Fasela. Příští mistrovství světa tak Lotyšsko uspořádá buď samo, nebo s jiným partnerem. Ve hře je Dánsko a Slovensko.
Prorežimní běloruský tisk rozhodnutí pochopitelně odsuzuje. „IIHF nemohla odolat politickému tlaku a učinila nejostudnější rozhodnutí v historii ledního hokeje a možná i celého sportu,“ napsal list Bělorusko Dnes. „Prostě nás okradli.“
Výhrady mají také ruští politici a některé sportovní osobnosti.
Například Alexandr Koževnikov, který se sovětskými hokejisty dvakrát vyhrál olympiádu, si myslí, že politika a sport by neměly srůstat. Také mluví o dvojím metru: „Velké turnaje se často konají na pozadí vražd a podobných věcí.“ Mohl mít na mysli například olympiády v komunistické Číně nebo fotbalové mistrovství v autoritářském Kataru.
Andrej Nazarov, jenž odehrál stovky zápasů v NHL a později trénoval kluby Kontinentální ligy, považuje odříznutí kontroverzního pořadatele za „útok na Rusko a jeho strategické partnery“.
„Život jde dál. Podle mě si Bělorusko nepohorší, když nebude pořádat světový šampionát,“ řekl webu championat.com. „Všichni ale vidíme, že nepřítel nás začíná obkličovat. Kupodivu se nejprve zaměřil na sportovce. Přitom existuje zlaté pravidlo, že politika do sportu nepatří.“
Zatímco někteří ruští novináři považují verdikt IIHF za logický, politici, kteří v Bělorusku vidí spojence, s ním mají problém.
„Všichni se svezli na vlně nenávisti vůči Lukašenkovi,“ prohlásil místopředseda Státní dumy Igor Lebeděv. „Osobně ho rád nemám. Dokonce bych byl připravený proti němu hlasovat, ale buďme féroví. V Minsku není žádné zemětřesení, které by zničilo půlku země, ani občanská válka. Je tam zcela bezpečno. A nezapomeňme, že mistrovství světa už tam bez problémů proběhlo.“
Konkrétně v roce 2014. Tehdy však IIHF nemusela brát v potaz občanské nepokoje ani koronavirovou situaci.
„Je to čistě politický krok,“ kritizoval hokejovou federaci Dmitrij Sviščov, šéf komise pro sport ve Státní dumě. „Bělorusko bylo vždycky známé svojí neutralitou. O co jim jde? Chtějí pomoct opozici? Ve skutečnosti akorát ublíží obyčejným Bělorusům, kteří milují sport.“
Zatím přitom není jasné, jestli se květnového turnaje budou moct zúčastnit fanoušci, nebo proběhne v nepřístupné „bublině“ jako jiné sportovní akce.
Samotní běloruští pořadatelé označili ztrátu šampionátu za bezdůvodnou. Pondělní rozhodnutí podle nich vytváří nebezpečný precedens.
„Sportovní soutěže, jejichž cílem je sjednotit země a národy, podporovat nastolení míru a porozumění v duchu olympijských principů, se takto mohou proměnit v nástroj sváru a nátlaku v zájmu politiků,“ uvedl organizační výbor na webu běloruské vlády.