Naopak, byli na dceru, která prohrála až ve finále se světovou jedničkou Igou Šwiatekovou hrdí.
„Z finálové porážky nejsem zničený. Byl to krásný turnaj a dovolená. Trochu se nám to protáhlo, ale užili jsme si to. Viděli jsme sedm krásných zápasů Karolíny a ještě mnoho dalších,“ řekl Mucha.
Bývalý fotbalový záložník a naposledy asistent trenéra ve Slovácku novinářům řekl, že jí úspěch pomůže i do budoucna.
„Převládá velká hrdost. Gratulují nám takové (tenisové) osobnosti jako pan Fibak nebo pan Kodeš. Čtete, co o ní říkají další legendy. To vás opravdu zahřeje. Že se vaše dcera může dostat tak daleko, to vás za ty roky nenapadne,“ doplnil.
Hodnocení finále se Šwiatekovou, v němž Muchová málem dokonala obrat, ale nakonec prohrála 2:6, 7:5, 4:6, nechal na trenérech. Výsledek šestadvacetileté dcery ho ale potěšil o to víc, že ho dosáhla na antuce. „Nemyslím si totiž, že je to Káji nejsilnější povrch,“ podotkl.
Z fotbalových stadionů je zvyklý na skandování fanoušků. Když ale slyšel, jak tribuny na kurtu Philippa Chatriera aplaudují jeho dceři, netajil dojetí. „Je to nádherné. Za to, co tomu dala, si to zasloužila. To jsou okamžiky, pro které se sport dělá,“ uvedl Mucha, který duely velmi prožíval.
„Když ve fotbale začne zápas, tak to z vás jako z hráče spadne. Když ale trénujete, jsou to nervy. A jako rodič? To prožíváte hodně emotivně,“ líčil.
V den finále se s dcerou neviděl a poslal jí s manželkou alespoň povzbuzující zprávu, během turnaje se ale často navštěvovali. Chodili také do pronajatého domu tenistky a trenérů na večeři.
„Zašli jsme na kafe a třikrát, čtyřikrát na večeři. Bydleli jsme kousek od stadionu a Kája asi deset minut od nás. Jinak nás ale Kája nepotřebovala. Poskládala si skvělý tým profesionálů, kteří to z ní dostali. Vážně odvedli obrovský kus práce, to jí moc pomohlo,“ ocenil Mucha.
Jak se jim pobyt v Paříži prodlužoval a oni stále rušili letenky a posouvali pobyt v hotelu, stali se známými tvářemi.
„Jednou jsme přišli na pokoj a měli tam velkou gratulaci a k tomu čokolády. Po posledním zápase nám tam zase nechali šampaňské se skleničkami a blahopřejný dopis. To potěší. Užili jsme si to tady se vším všudy,“ řekl s úsměvem Mucha.
Olomoucké rodačce podle otce prospělo, že se v mládí věnovala řadě sportů. Ocenil také její zarputilost. „Příhod je hodně, ale spíše má pořád vůli na sobě pracovat. Když se podíváte, kde byla před dvěma lety a odkud se musela drápat, je to teď úžasné,“ připomněl řadu zdravotních potíží.
Ke sportu měla Muchová dispozice i díky úspěšné otcově kariéře. Daří se také jejímu bratrovi Filipovi, který je fotbalovým brankářem v ligových Teplicích.
„Někdy se nám sešly tři zápasy dětí v jeden den. Nejvíc si vytrpěla manželka, která někdy říkala: ‚To nevím, jestli už ten poslední dám.‘ Kdybych byl dobrý třeba v hudbě, tak by děti dělaly něco jiného. Ale tím, že jsem měl blízko ke sportu, tak odmalička sportovali,“ řekl Mucha.
Do sportu ale Muchovou nikdo netlačil. „Aby měla stres a podobně? Nikdy. Kdyby na Káju někdo tlačil, tak se spíš sekne a řekne ne. Slovo ‚musíš‘ u nás nikdy nepadlo,“ uvedl a ocenil, jak Muchová zvládá zápasy emočně.
„Myslím, že ji manželka dobře vychovala. Na kurtu se chová po celou dobu dobře. Nevidíte, že by hodila raketou a rozčilovala se. I díky tomu je u ostatních hráček oblíbená. Je to naše pohodová Kája,“ uvedl s úsměvem Mucha.
Podle bývalého hráče Olomouce a Zlína účast v grandslamovém finále s jeho dcerou nezamává. „Ustojí to. Teď je sice smutná, protože chyběl kousíček, ale za chvíli už bude přemýšlet, jak dál,“ řekl. Líbilo se mu, že se česká tenistka po utkání Šwiatekovou přátelsky objala. „Vždyť je to jen sport. Umí se chovat a určitě se jí to vrátí,“ doplnil.
A přestože mu angažmá ve fotbalovém Slovácku po sezoně skončilo, budoucností se během tažení dcery v Paříži nezabýval. „Začnu s tím, až se vrátíme domů. Pojedu na Slovácko vrátit věci a uvidíme, co život přinese. Když si dám pauzu, tak se uvidíme ve Wimbledonu,“ dodal Mucha.