Půl roku před volbami se Etická komise FAČR zcela rozpadla, všichni její členové rezignovali. Můžete popsat důvody, které vás k tomu vedly?

Za situace, kdy docházelo k rozporu mezi odvolací a etickou komisí, byla rezignace jediným možným řešením. Klíčový problém byl ve způsobu, jakým nahlížela na provinilce odvolačka a jakým my. Posledním kamínkem do mozaiky všech komplikací bylo rozhodnutí odvolací komise ve věci match fixingu, kdy panu Hladíkovi, který byl hlavním aktérem rozsáhlé kauzy, radikálním způsobem snížila trest z patnácti let na čtyři, přičemž po dvou letech si bude moci pan Hladík zažádat o prominutí zbytku trestu.

Bývalý fotbalista třetiligového Frýdlantu nad Ostravicí od vás dostal za ovlivňování nebo pokus o ovlivňování zápasů mimo patnáctiletého zákazu působení ve fotbale také pokutu milion korun. I ta mu byla snížena na čtvrt milionu.

No – zisky lidí, kteří se pohybují okolo match fixingu, jsou přitom extrémní. Domnívám se, že se klidně může stát, že oněch 250 000 korun dotyčný vydělá v rámci jedné nekalé akce, kterou spolupořádá. Jen připomínám, že ve statistice match fixingu je Česko třetí nejhorší na světě. Tvrdé tresty by měly být nejen v zájmu FAČR, UEFA a FIFA, ale i celé společnosti. Však se také sankce mohou pohybovat až do výše dvaceti let pozastavení veškerých aktivit spojených s fotbalem, horní hranice finanční pokuty je pak tuším 10 milionů korun. Tohle se u odvolací komise setkalo s nepochopením. Z jakého důvodu, nevím.

Přesto vaše spolupráce s odvolací komisí ze začátku fungovala a z fotbalového hnutí se vám podařilo odstavit celou řadu lidí, kteří mu prokazatelně škodili. Proč se vzájemné vztahy tak zhoršily?

Máte pravdu, synergie byla velmi dobrá do určité chvíle. Do chvíle, než se etická komise začala zabývat takzvanými mocnými hráči. Počet vrácených kauz, ve kterých etická komise rozhodla a odvolací komise je vrátila, stoupal velice rychle. Často to byly dle mého názoru neprávníka bizarní požadavky k doplnění lecčehos, co ani v podstatě nehrálo v té věci význam, protože skutková podstata byla jasná.

Patří mezi ty mocné hráče Slavia? Odvolací komise zrušila sportovnímu řediteli červenobílých Jiřímu Bílkovi desetiměsíční trest za narušení regulérnosti třetí ligy v září 2019, Slavia navíc nemusí platit pokutu čtvrt milionu korun.

Do etické komise jsem šel s čistými úmysly a snahou rozhodovat podle principu „padni, komu padni“. Bylo mi jedno, jestli se jedná o Spartu, Slavii, Plzeň nebo jakýkoli jiný klub. Proto se mi nelíbilo stanovisko odvolací komise směrem ke Slavii a směrem k Dukle, když u každého z nich komise stanovila jiný metr. Pak se vůbec nedivím majiteli Dukly Petru Pauknerovi, že jeho kroky směřují ven z fotbalu. Je velká škoda, že takoví lidé odcházejí z fotbalu znechucení a zklamaní.

Kvůli neshodám s odvolací komisí jste nakonec požádali o expertizu třetí strany.

Bylo zažádáno o vypracování nezávislého odborného právního stanoviska. Pověřena tím byla Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. V komisi jsme se dohodli, že ať bude výsledný názor jakýkoliv, budeme ho respektovat. Na závěry PF UP jsme čekali několik měsíců – a odborníci dali za pravdu etické komisi.

A diskutovali jste závěry s kolegy z odvolací komise?

Samozřejmě. Jenže ta nezávislý posudek nepřijala a vlastně i pan předseda se nechal slyšet, že odvolací komise bude pořád soudit podle starých norem. Zřejmě se domnívá, že její členové jsou stejně ctihodní jako akademici, kteří působí na půdě Právnické fakulty UP v Olomouci.

Příčinou neshod byl výklad disciplinárního řádu. Vy jste si stáli za tím, že na případy před 30. červnem 2022 je nutné aplikovat pravidla účinná od 1. července téhož roku, a to v souladu se zásadou nepravé retroaktivity. Je to tak?

Z potřeb a vizí vedení fotbalové asociace a celého hnutí vznikl upravený nový disciplinární řád, který v klíčovém paragrafu 3 odst. 6 ukládá trestat delikty a delikventy podle nového disciplinárního řádu i v těch případech, jejichž disciplinární řízení byla zahájena ještě před dnem nabytí účinnosti nového disciplinárního řádu.

Jak dlouho vám trvalo, než jste se probrali tak objemným spisem, který tvořil kauzu Šváb?

Strávili jsme nad tím opravdu velké množství času. Jde o tisíce stran textu. Bylo potřeba si je načíst a udělat si v tom pořádek. A nešlo pouze o samotný spis, řešili jsme i komunikaci Romana Berbra získanou z jeho notebooku, součástí našich jednání byly i některé poznatky od policie doprovázené videem, které jsme si promítali. Mimochodem bych rád ocenil práci Policie ČR, která v této věci odvedla perfektní výkon.

Do médií uniklo ze spisu přibližně tisíc stran. O kolik závažnější byl ten zbytek, do kterého jste měli možnost nahlédnout?

Nepochybujte o tom, že to, co jsme se dočetli, bylo ještě mnohem horší než to, co se dostalo na veřejnost. Někdy to bylo opravdu silné kafe. Jednalo se o další věci v souvislosti se Švábem – vedlejší příběhy, kauza Dezinfekce, zakázky na náhradní vlakovou dopravu nebo vyvedení finančních prostředků z Plzeňského fotbalového svazu. Když jsme si pročetli spis Šváb, tak jsme si bohužel potvrdili, že fotbalové hnutí je prolezlé nechutnými praktikami. Pod minulým vedením se považovaly za standard a na jednáních etické komise jsme často slýchávali: „Prosím vás, vždyť je to normální, takhle se chovali všichni.“

Zasedání etické komise musel být často pořádný thriller, že?

Nejen thriller. To, co jsme si někdy vyslechli, byl spíš skutečný horor. K napadání členů komise dochází paradoxně i po oznámení rezignace jejích členů – předsedovi Janu Eisenreichovi začaly chodit urážlivé vzkazy na telefon, je urážen i v prostředí sociálních sítí. Autory jsou některé dominantní postavy z řešených kauz, které někde sehnaly číslo jeho mobilního telefonu. Ale i tato skutečnost dokládá, že jsme svou práci odvedli dobře, protože etická komise musí mít nepřátele, pokud je v jejím zájmu vyčistit fotbal. Myslím, že nikdo z nás se nemá za co stydět. Za těch tři a půl roku jsem nechyběl na jediném zasedání Etické komise a mohlo jich být čtyřicet, možná padesát.

S jakými pocity FAČR opouštíte?

Převládá ve mně zklamání. Myslel jsem si, že všichni potáhneme za jeden provaz, že fotbalová asociace razantně změnila svou firemní kulturu. Bohužel k tomu nedošlo, a pokud jsme si chtěli zachovat tvář, museli jsme ve prospěch hnutí odstoupit. Mrzí mě to, jsem z toho zklamaný, ale na druhou stranu věřím, že se fotbal i přesto posune dál.